Na kulááŋa nɔ kuɔ́ŋɔ nuasúɛ
Kí íŋónyí 15
Iŋónyí 1
Tuful tú nuasúɛ
Tuful tú nuasúɛ nyi 23, tukólópítín 16, imfóóŋ 7
Nunamá enú túpíɔ́ŋɔnɛ́ : na tuukɔ́n, ne tuukétí.
Aa, Bb, Cc, Dd, Ee, Ɛɛ, Ff, Gg, HH, Ii, KK, Ll, Mm, Nn, Ŋŋ, Oo, Ɔɔ, Pp, SS, Tt, Uu, Ww, Yy.
Iŋondítónyínyí
Ɔ́nuɔ́ŋɔ́ núond núlááŋa pipúk píɔ́ŋɔnɛ́ɛ.
Aa, afal malfaiteur
Bb, ambak. corbeille
Cc, cim. tout droit
Dd, kikɔnd. pied
Ee, embil. noix de palme
Ɛɛ, ɛtɔ. tête
Ff, fɛɛfɛ. . . . . . tabac
Gg, iŋgálɛn. . pépinière
HH, hányanɛ. . fer à repasser
Ii, iŋínd. . . . . . . calebasse
KK, kikuma. . . . . . bélier
Ll, ɔlɔmbɔ. bouteille
Mm, melúŋe. . . ignames
Nn, nupɔ́nɔ. . . . . lime
Ŋŋ, iŋaká. . . . . . corbeille
Oo, ikokó. . . . . . . petit panier
Ɔɔ, ɔtɛ́m. . . . . . . cœur
Pp, putɛ́. . . . . . . arbre
Ss, isɛ́nd. . . . . . écureuil
Tt, kitɛndɛ́. . . . . palmier
Uu, kitúmbɛ́ɛ. mouton
Ww, awaŋ. . . . . . . rivière
Yy. yɔɔ́nɔnɔ́. couteau
Iŋónyí 2
Imfóóŋ sí imfúényée
Imfóóŋ sinyɛ́ɛ́ "a,i,o" ɛ́ɛpitɛɛtɛn ɛ́ɛ́ imfóóŋ sí imfúényée á kiákí ɛ́ɛ́ síɔ́píɔ́ŋɔ síond sípílááŋa nunámá númoómí tɛ na nuasúɛ tɛ ne nufelensié.
Pulinsí
a. atana. parapluie
i. itik. drapeau
o. ikokó. petit panier
Iŋónyí 3
Tukólópítín tú imfúényée
Tukólópítín túnyɛɛ́ "f, k, l, m, n, p, s, t" ɔ́ɔ́píɔ́ŋɔ tuónd túpítɛɛtɛn nunamá nú moómí tɛ na nuasúɛ tɛ ne nufelensíe.
Pulinsí
afal. malfaiteur
kiyoyó. . safou
ilimí. . . . . rêve
moso. arachides
ninamá. . génération
pisa. chenilles
asak. chanson
kilití. . . . . . nœud
kikoyó. . . . grelot
Iŋonyí 4
Ikelú
Ɔ́ kuɔ́ŋɔ nuasúɛ tumayɔ́ɔ́n ikelú íyaándɛ́, waamákátán ne weesekén. É píénsi pílotí tuálááŋa ekelú amákátán, pímotí ekelú eselén, ɛ́ɛ́ kipúk tiséndí kupá kúɛ́yɛ́.
Ekelú úmɛnɛ́mɛnɛ́ɛ
Pulinsí pú ekelú úmɛnɛ́mɛnɛ́ɛ epue .
Púɔ́píɔ́ŋɔ ki imfóóŋ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, púnyi ɛlɛɛ́ pulinsí pú felensí papílanɛ́ accent aigu
Pulinsí.
akán. . . . . . . . . crabes.
nitál. . . . . . . . . tour des reins.
oyoó. . . . . . . . musaraigne
kitolí. . . . . . . . sorte de danse
ipás. . . . . . . . . hernie
olokí. . . . . . . . . malfaiteur
NP: Nɛkɛ́ peseé
Tɛ púpá tiɛkíɛ ɔtiɔ́ŋ pulinsí pú ekekú ó nukólópítín mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ.
Ekelú weeselén
Tutipá tuɔ́ŋɔ pulinsí́ pú ekelú weeselén. Imfóóŋ kitikit ɛ́mɛ́nyɛɛ́n kati pulinsié, laáŋ yɛ́ɛ ekelú eselén.
Pulinsí
akan. natte
akak colonne vertébrale
nipal. canne à sucre
nika. dépeçage
Iŋónyí 5
Nuful núnyɛɛ́ "ŋ"
"ŋ" nyɛ nuful pélemené é nufelensié, tɛ pasɔ́ɔ tutipínanán ɔ́ kukɔ́lɔn nɔ́ ɛlɛɛ́ "n".
"n" nyɛ nɔ́ɔ, "ŋ" nɔ́ɔ.
É nufelensié "ŋ" ɔ́ɔ́kɔɔ́pikɔpɛk ɛlɛɛ́ "ng" u pipúk pínyɛɛ́ "gang, jogging, sang"
Pulinsí
iŋilí: chemin
kisaŋalá: claie
kipáŋ: outre en terre cuite
oŋolí: corde
iŋáta: coussin
iŋák: pangolin
Iŋónyí 6
Nuful núnyɛɛ́ "ɔ"
Nuful núnyɛɛ́ "ɔ" ɛ́ɛ́pítɛɛtɛn ɛlɛɛ́ pipúk pí nufelensié pínyɛɛ́ "port, conte, folle"
Pulinsí
ɔsɔsɔ́: jeune palmier
iŋɔs: perroquet
ɔkɔkɔ́: palmier abattu
ɔsɔl: fièvre
ɔɔlɔ́: dette
ɔtɔ́: cendre
ɔkɛp: fleur du palmier
itɔk: estomac
ɔlɔmbɔ: bouteille.
Iŋonyí 7
Nuful nunyɛɛ́ "ɛ"
Nuful nunyɛɛ́ "ɛ" éeteketek á nuasúɛ. Nuɛ́pítɛɛtɛn ɛlɛɛ́ "é", kúnyaánɛ "ai" é pipúk pí nufelensié pinyɛɛ́ "mère, claire'.
Pulinsí
ɛnɛm: chauve-souris
ɛtɛm: défrichage
ikɛlɛk: calebasse
isɛkɛs: tamis
fɛɛfɛ: tabac.
Iŋónyí 8
Nuful nunyɛɛ́ "e".
Imfóóŋ inyɛɛ́ "e" ɔ́ɔ́píɔ́ŋɔ nunamá númoómí tɛ na nuasúɛ tɛ ne nufelensié. Tɛ nɔ́ɔ itipítɛɛ́tɛ́n nunamá númoómí.
Núɛ́pítɛɛtɛn ɛlɛɛ́ "e" kunyaánɛ "er" é pipúk pí nufelensié pinyɛɛ́ "écrire, féliciter".
Pulinsí
tené: debout
meelé: brûlis
ekelú: voix
ekul; ami
etu: oreille.
ekelú: voix
ekul; ami
etu: oreille.