Tuful tú nuasúɛ

Na kulááŋa nɔ kuɔ́ŋɔ nuasúɛ
Kí íŋónyí 15

 

Iŋónyí 1


Tuful tú nuasúɛ
Tuful tú nuasúɛ nyi 23, tukólópítín 16, imfóóŋ 7


Nunamá enú túpíɔ́ŋɔnɛ́ : na tuukɔ́n, ne tuukétí.
Aa, Bb, Cc, Dd, Ee, Ɛɛ, Ff, Gg, HH, Ii, KK, Ll, Mm, Nn, Ŋŋ, Oo, Ɔɔ, Pp, SS, Tt, Uu, Ww, Yy.


Iŋondítónyínyí
Ɔ́nuɔ́ŋɔ́ núond núlááŋa pipúk píɔ́ŋɔnɛ́ɛ.
Aa, afal           malfaiteur 
Bb, ambak.     corbeille 
Cc, cim.           tout droit 
Dd, kikɔnd.      pied
Ee, embil.         noix de palme
Ɛɛ, ɛtɔ.             tête 
Ff, fɛɛfɛ. . . . . .  tabac
Gg, iŋgálɛn. .  pépinière 
HH, hányanɛ. . fer à repasser 
Ii, iŋínd. . . . . . . calebasse
KK, kikuma. . . . . . bélier 
Ll, ɔlɔmbɔ.             bouteille 
Mm, melúŋe. . . ignames 
Nn, nupɔ́nɔ. . . . . lime
Ŋŋ, iŋaká. . . . . .  corbeille
Oo, ikokó. . . . . . . petit panier
Ɔɔ, ɔtɛ́m. . . . . . .  cœur 
Pp, putɛ́. . . . . . .  arbre
Ss, isɛ́nd. . . . . .  écureuil 
Tt, kitɛndɛ́. . . . .  palmier
Uu, kitúmbɛ́ɛ.  mouton
Ww, awaŋ. . . . . . . rivière 
Yy. yɔɔ́nɔnɔ́.  couteau

 

Iŋónyí 2


Imfóóŋ sí imfúényée
Imfóóŋ sinyɛ́ɛ́ "a,i,o" ɛ́ɛpitɛɛtɛn ɛ́ɛ́ imfóóŋ sí imfúényée á kiákí ɛ́ɛ́ síɔ́píɔ́ŋɔ síond sípílááŋa nunámá númoómí tɛ na nuasúɛ tɛ ne nufelensié.


Pulinsí
a.      atana.       parapluie
i.       itik.            drapeau
o.      ikokó.   petit panier 


Iŋónyí 3


Tukólópítín tú imfúényée
Tukólópítín túnyɛɛ́ "f, k, l, m, n, p, s, t" ɔ́ɔ́píɔ́ŋɔ tuónd túpítɛɛtɛn nunamá nú moómí tɛ na nuasúɛ tɛ ne nufelensíe.


Pulinsí
afal.           malfaiteur
kiyoyó. .  safou
ilimí. . . . .  rêve
moso.           arachides
ninamá. .  génération
pisa.              chenilles
asak.               chanson
kilití. . . . . .  nœud
kikoyó. . . .  grelot

 

Iŋonyí 4


Ikelú
Ɔ́ kuɔ́ŋɔ nuasúɛ tumayɔ́ɔ́n ikelú íyaándɛ́, waamákátán ne weesekén. É píénsi pílotí tuálááŋa ekelú amákátán, pímotí ekelú eselén, ɛ́ɛ́ kipúk tiséndí kupá kúɛ́yɛ́.

Ekelú úmɛnɛ́mɛnɛ́ɛ
Pulinsí pú ekelú úmɛnɛ́mɛnɛ́ɛ epue .
Púɔ́píɔ́ŋɔ ki imfóóŋ mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ, púnyi ɛlɛɛ́ pulinsí pú felensí papílanɛ́ accent aigu

Pulinsí.
akán.   . . . . . . . .  crabes.  
nitál. . . . . . . . . tour des reins.
oyoó. . . . . . . .  musaraigne
kitolí. . . . . . . .  sorte de danse
ipás. . . . . . . . .  hernie
olokí. . . . . . . . . malfaiteur


NP: Nɛkɛ́ peseé 
Tɛ púpá tiɛkíɛ ɔtiɔ́ŋ pulinsí pú ekekú ó nukólópítín mɛnɛ́mɛnɛ́ɛ.


Ekelú weeselén
Tutipá tuɔ́ŋɔ pulinsí́ pú ekelú weeselén. Imfóóŋ kitikit ɛ́mɛ́nyɛɛ́n kati pulinsié, laáŋ yɛ́ɛ ekelú eselén.


Pulinsí
akan.              natte
akak               colonne vertébrale
nipal.              canne à sucre
nika.               dépeçage

Iŋónyí 5

Nuful núnyɛɛ́ "ŋ"

"ŋ" nyɛ nuful pélemené é nufelensié, tɛ pasɔ́ɔ tutipínanán ɔ́ kukɔ́lɔn nɔ́ ɛlɛɛ́ "n".

 "n" nyɛ nɔ́ɔ, "ŋ" nɔ́ɔ. 

É nufelensié "ŋ" ɔ́ɔ́kɔɔ́pikɔpɛk ɛlɛɛ́ "ng" u pipúk pínyɛɛ́ "gang, jogging, sang"

Pulinsí

iŋilí: chemin

kisaŋalá: claie

kipáŋ: outre en terre cuite

oŋolí: corde

iŋáta: coussin

iŋák: pangolin

 

Iŋónyí 6

Nuful núnyɛɛ́ "ɔ"

Nuful núnyɛɛ́ "ɔ" ɛ́ɛ́pítɛɛtɛn ɛlɛɛ́ pipúk pí nufelensié pínyɛɛ́ "port, conte, folle"

Pulinsí

ɔsɔsɔ́: jeune palmier

iŋɔs: perroquet

ɔkɔkɔ́: palmier abattu

ɔsɔl: fièvre 

ɔɔlɔ́: dette

ɔtɔ́: cendre

ɔkɛp: fleur du palmier

itɔk: estomac

ɔlɔmbɔ: bouteille.

 

Iŋonyí 7

Nuful nunyɛɛ́ "ɛ"

Nuful nunyɛɛ́ "ɛ" éeteketek á nuasúɛ. Nuɛ́pítɛɛtɛn ɛlɛɛ́ "é", kúnyaánɛ "ai" é pipúk pí nufelensié pinyɛɛ́ "mère, claire'.

Pulinsí

ɛnɛm: chauve-souris

ɛtɛm: défrichage

ikɛlɛk: calebasse

isɛkɛs: tamis

fɛɛfɛ: tabac.

 

 

 

Iŋónyí 8

Nuful nunyɛɛ́ "e".

Imfóóŋ inyɛɛ́ "e" ɔ́ɔ́píɔ́ŋɔ nunamá númoómí tɛ na nuasúɛ tɛ ne nufelensié. Tɛ nɔ́ɔ itipítɛɛ́tɛ́n nunamá númoómí. 

Núɛ́pítɛɛtɛn ɛlɛɛ́ "e" kunyaánɛ "er" é pipúk pí nufelensié pinyɛɛ́ "écrire, féliciter".

Pulinsí

tené: debout

meelé: brûlis  

ekelú: voix

ekul; ami

etu: oreille.

ekelú: voix

ekul; ami

etu: oreille.

Votre encouragement nous est précieux

Vos témoignages contribuent à rendre possibles des sites web tels que celui-ci.